Historie

Hostivař v roce 1940
Začala 2. světová válka, Hostivař byla okrajovou obcí Velké Prahy s rozvinutým průmyslem a obchodem, společenský život byl i ve válečných letech poměrně živý. Centry dění tehdejší Hostivaře byla domkařská zástavba okolo románského kostela (nynější Stará Hostivař) s přilehlými statky Švehlů, Lustigů a Toulcovým dvorem. Další zástavba vyrostla okolo ulice Hostivařské od ulice Pražské ( zde se vybíralo mýtné ještě za 1.republiky), kde byla dřívější radnice až po hostivařské nádraží . V polovině ulice vzniklo postupně náměstí (později náměstí J.Marata). Za nádražím (dodnes říkáme za dráhou) začínala průmyslová oblast továren (Slévárna, Pérovna, ateliery Barrandov, Kablo, Tabákovka, Tos, Obuv Štěpánek) s menší vilkovou zástavbou okolo Štěrboholské ulice. Všude okolo byla dál jen pole. A bylo tady také osm hospod.

Sport v Hostivaři
Nynější specializace na jeden sport dříve nebyla. V zimě lední hokej, v létě fotbal, v Hostivaři i bandy. Kluby byly tehdy výhradně amatérskou záležitostí, navíc někteří hráči chodili hrát ve stejný den bandy i fotbal, později i landku. Kluby podporovali místní živnostníci a malí fabrikanti, jak mohli. V Hostivaři byl fotbalový klub, Sokol a dvě mužstva na bandy.

Bandy v Hostivaři
Tato hra se dnešnímu pozemnímu hokeji již téměř podobala. Hrálo se s oboustranně seříznutými hokejkami s dlouhými zobáky, míček byl gumový uvnitř s korkovou kuličkou. Hřiště mělo rozměry ledního hokeje, povrch byl škvárový nebo antuka. Gól platil odkudkoli, hrály se trestné rohy za faul, za chybu nohou i za bránění. Roh bylo v oblibě nahrávat půl metru nad zemí a střelec pálil na bránu z voleje. Penalta byla obzvlášť krutá. Všichni bránící hráči si stoupli i s gólmanem do brány a exekutor penalty mohl pálit jak chtěl kam chtěl.

40. léta

 

OGAR
První klub OGAR, který hrál bandy a lední hokej, vznikl za dráhou a byl podporovaný Obuvnickou firmou Štěpánek ( dnes Auto Štěpánek ) na začátku čtyřicátých let. Za klub hrál v jeho začátcích např. i Miroslav Nikl, bratři Mandlíkové, Mach, Kopečný, Dr.Elsnic, Štěpánek, Kecek a Dušek (padli za války v odboji). Duškův memoriál se hrál pár let po válce.

ČSKHC
Druhý klub ČSKHC, který vznikl v roce 1942, založili pánové Votava a Vačlena.

První hřiště
Klub začal stavět hřiště na pozemcích pana Oty Vaníčka na místě zvaném Pod Královkou (dnešní Švehlova ulice). Zakládající členové sháněli peníze, přispěly firmy Mareček, Drobný, Eckert-hořčice, Kubát, Schiller, Holakovský, sehnalo se dřevo na manťáky a členové klubu museli každý přispět prací (50 koleček na člena, děti jinak). Hřiště Pod Královkou mělo malý bufet s gramofonem a umývárnou s koryty se studenou vodou (proti Mnichovicům, kde se mylo v potoce to byl luxus).

První utkání
Ještě v témže roce mohlo družstvo mužů sehrát první zápas proti Uhříněvsi. V kádru mužů byli golman Pouštecký, Mezera, Křížek, E.Dvořák, Vávra, Holub. Brzy byly založeny i družstva žáků (vedl je policajt Pepa Nič) a dorostu (pan Karas). V zimě se hřiště pokropilo a hrál se leďák. Schůze klubu byly v hospodě Na Růžku (nyní parkoviště proti Hospůdce Karolína). Klub hrál pražskou ligu (s Podolím, Rapidem, Karlínem, Uhřiněvsí, …). Na mistrovské zápasy chodilo 600 lidí, klub měl každoroční ples a někteří členové klubu založili i boxerský klub HC Marius s ringem u hospody Pod Hradištěm. Do hospody se chodilo na Šterboholskou (dnešní prodejna bazénů).

Zlatý věk hokeje v Hostivaři I.
V roce 1946 dorostenci přešli do kategorie mužů a mužstvo začalo hrát v Čechách prim. Starší hráči přešli do B mužstva a v klubu byla velká mládežnická základna. Za A-tým tehdy hráli pánové Kadlec, Rybníček, Milda Kučera, Votava ml., Mirek Novák, Mirek Dvořák, Vršťala a další. Po roce 1948, kdy byla firma Štěpánek znárodněna, se klub spojil s OGARem, odkud přešli pan Miroslav Nikl a další.

O první místo se dalších deset let, než bylo bandy v r. 1957 zrušeno, bojovalo s Podolím, kde oporami byli bratři Roubikové, gólman nároďáku Mrvik, Bouška a další. Perličkou bylo přátelské utkání s hostivařskými bandy-hospodskými, smluvené v hospodě u Hoskovce. 500 lidí a mnoho sudů piv. Hospodští dostali 15:0 „fóra“, ale stejně prohráli o tři branky.

Přichází landka
Souběžně se v mezinárodním sportu už od roku 1947 prosazovala landka. Tu už v roce 1947 hrály mimo ČSKHC i Mnichovice, Karlín, Podolí, ČSKA (Slavia) a další. První mezinárodní utkání sehrálo smíšené mužstvo Hostivaře a Podolí ve Vídni.

V roce 1948 sehrálo naše mužstvo přátelské utkání v landce s Indií s výsledkem 2:2.

50. léta

 

Landka jako soutěž se začala hrát v roce 1953, tehdy první turnaj byl ve Vsetíně a vyhrály ho Mnichovice.

1.stěhování
V roce 1955 se klub stěhoval za dráhu, kde hrál landku na fotbalovém hřišti a bandy na brigádně zbudovaném cvičišti Sokola za dnešní budovou sokolovny. Fotbalový klub hrál v té době divizi, kde hráli skvělí hráči Stibůrek a golman Bartoň.

Bandy a Slovensko
Na Slovensku začalo bandy i s pomocí nám dnes známého Dr. Jana Vaňka, který brával dorostence o prázdninách na dlouhé výlety na kole až do slovenských měst, kde hrál exhibice bandy.

Černý rok bandy
V roce 1957 došlo ke zrušení bandy. To byla velká katastrofa. Zaniklo 2/3 klubů bandy, protože neměli velké hřiště, navíc hokejky na landku stály 100,- Kč, míčky 50,- Kč (u bandy stály hokejky 25-30,- Kč, míček dvacku).

Zlatý věk hokeje v Hostivaři II.
V padesátých letech byla osa mužstva, které hrálo českou ligu, složena z hráčů: Černý, Kurel, Nikl, Sklenář, Karel Tvrdík, Mirek Dvořák, Březina. Základnou pro činnost byla místní Pérovna, kde téměř všichni pracovali.

60. léta

 

Po částečném uvolnění mohl klub začít trochu cestovat. Do mužstva se prosadili další mladí hráči, jako Navara, Paris, Kálenský, Filip. Mužstvo dále sbíralo tituly. Do soutěže přibyly dnes známé kluby Bohemians a Praga, Vyšehrad se v mužích sloučil se Slávií a začal více mluvit do pořadí. Zvláštností proti dnešním pravidlům byla penalta. Hrála se jako „buly“ na tři ťuky.
Mezinárodním svátkem bylo utkání národního týmu na Spartě proti Indii s výsledkem 2:2.
Klub vyjel na exhibici do Anglie, kde vyhrál finále exhibice (90 mužstev) proti výběru turnaje 3:2 a zvrátil utkání s Cliftonville na konečných 3:3. Perličkou byl slavnostní večer, kdy se připíjelo whisky. První skleničku dal pořadatel, ostatní se platily, a tak si naši hráči připíjeli celý večer prázdnou skleničkou, protože na další neměli peníze. Ale turnaj jsme vyhráli.
Další zájezd byl do Itálie, kde klub sehrál utkání na Olympijském stadionu v Římě.

70. léta

 

Na začátku sedmdesátých let bylo založeno středisko vrcholového sportu, kam přešli mladší hráči Hostivaře. V roce 1974 byl klub znovu přestěhován na hřiště Na Groši.

Comments are closed