Soutěže

Po vybrání týmu se vám zobrazí aktuální informace o výsledcích v aktuální soutěži a zobrazí se příspěvky s tímto týmem spojené. Pokud chcete příspěvky omezit na konkrétní ročník soutěže či halu/venek, tak vyberte i ji a příspěvky se vám zobrazí pod tabulkou s výsledky. Přípravky a mladší kategorie nehrají dlouhodobé soutěže na body, proto zde najdete jen naše zprávy o jejich úspěších a odkaz na stránky Hokej pro děti, kde se vyskytuje více informací.

 

Soubory:

Rozlosování_podzim_2017_Dospělí až žactvo a termíny nižších kategorií_HCH

Rozpis 2017-2018

Zápisy:
psph_zapis_o_utkani_v_halovem_hokeji_k_doplneni
psph_zapis_o_utkani_pripravky_k_doplneni
psph_zapis_o_utkani_v_ph_k_doplneni
svazové zápisy jsou ke stažení zde

Týmy

Muži A (53) :: Muži B :: Ženy A (14) :: Dorostenci (2) :: Dorostenky (9) :: Starší žáci (6) :: Starší žákyně (5) :: Mladší žáci (10) :: Mladší žákyně (3) :: Přípravka chlapci (2) :: Přípravka dívky (2) :: Benjamínci (4) :: Minibenjamínci (2)

 

Tabulka

  Dorostenky 2017/18 Z V R P + B
1. Raovník 5 3 1 1 29 16 10
2. Slavia 6 3 1 2 19 11 10
3. Hostivař 5 3 0 2 22 12 9
4. Praga 6 1 0 5 7 38 3
                 

 

Odehrané zápasy:

Datum Domácí × hosté Výsledek
3.9.2017 Hostivař × Rakovník 4:8
10.9.2017 Slavia × Hostivař 1:0
24.9.2017 Hostivař × Praga 9:0
8.10.2017 Hostivař × Slavia 3:2
15.10.2017 Praga × Hostivař 1:6

Aktuální zápasy/výsledky jsou taktéž dostupné na oficiálním webu http://www.pozemnihokej.cz/dorostenky3

Hala 2014  ::   Hala 2015 (1)  ::   Hala 2015-2016 (2)  ::   Hala 2016-2017 (6)  ::   Sezóna 2013-2014  ::   Sezóna 2014-2015 (5)  ::   Sezóna 2015-2016 (14)  ::   Sezóna 2016-2017 (48)  ::   sezóna 2017-2018 (16)

Aplikuji filtr: Dorostenky (zruš)

Vašemu filtru odpovídá následující počet příspěvků: 9

Letní soustředění dorostenek a žáků Petrovice 2017


Letošní soustředění se opět uskutečnilo v chatkách sportovního areálu Na Šancích s dopoledními a odpoledními tréninky u nás na hřišti v termínu sobota 19. až pátek 25. srpna. Zúčastnilo se jej 16 chlapců, 13 dívek a 5 trenérů (Libor s Luckou, Vašek s Fandou na střídačku a Dudy). Počasí nám přálo, přes den bylo typicky lehce nad 20 stupňů, rána byla chladná, ale to trenéry žáků neodradilo od ranních výběhů s důležitým protažením. Při něm se také ukázalo, jak má téměř polovina žáků zkrácené svaly kolem páteře a zadní strany stehen a nedotknou se s nataženými nohami špiček bot. Snažili jsme se to napravit, ale týden je krátká doba, proto kluci dostali každodenní protahování za domácí úkol a rodiče na jeho plnění doufáme dohlédnou.

Od 7:30 následovala snídaně formou švédských stolů, po ní měli všichni volno před odjezdem na trénink na hřišti. Dopoledne bylo typicky více zaměřené na techniku, pak se jelo zpět na oběd, odpočinout na chatkách a opět na hřiště, ze kterého jsme se vraceli před večeří. Výborně nám Na Šancích vařily a jídla bylo dost. Po večeři byl program všelijaký (atletický sedmiboj, noční bojovka, sledování zápasu českých žen na ME v pozemním hokeji, sledování filmu aj).

Na pondělní noční bojovku plynule navázal úterní volný den, který jsme strávili soutěžením na centru Naháč u Chocerad. Rozdělili jsme se na čtyři vyrovnané týmy, každý trenér dostal jeden tým, povázel je po celkem 12 stanovištích, vysvětloval pravidla a sem tam trochu pomáhal přijít na lepší řešení pokládáním dotěrných dotazů. Mezi plněnými úkoly byly soutěže na týmovou spolupráci, přesnost střelby/hodu a týmové řešení různých logických, obratnostních i silových úkolů.

 

Ve čtvrtek večer jsme pak zorganizovali soutěž o nejlepší scénku na téma: „Jak jste viděli soustředění vašima očima“. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého – viz následující videa:

Svatba:

Noční bojovka

Konec idylky, začíná Soustředění:

Na tréninku:

A na speciální vyžádání jsme pak předvedli naší verzi „skutečného“ dění s menší trenérskou nadsázkou (ve dvou částech):

Zhodnocení posledního zápasu a venkovní sezony 2017 – pohledem dorostenek


Anna Grieblová

S holkama jsme si zaběhaly a protáhly se. Rozchytaly Kiki. Myslím, že první půlka zápasu byla dobrá. S holkama jsme se snažily si přihrát a dát pár gólů, i když se nám to ne zrovna dvakrát povedlo. Cely zápas jsme postupně vypouštěly. Včerejší rozlučka s hokejem na nás dopadla a my už neměly síly na to běhat. Po 70 minutách jsme nakonec ale vyhrály. Byly tu lepší i horší zápasy. Začátek (podzimní sezóna) jsme měly velice dobrý, ale postupně to klesalo k prohrám (jarní sezóna). Ke konci jsme se trochu probraly a skončily na druhém místě. 

14713048_530813913784726_3256766779880928637_o

Lucie Šanková

Tak jako před každým zápasem se celý tým sejde v šatně, rozpálí bedničky hudbou, která všechny nakopne a dodá všem bojovnou náladu do zápasu. Den před zápasem se v Hostivaři konala rozlučka se sezónou, přišla spousta rodičů, dětí ze všech kategorií a samozřejmě i my dorostenky.  Rozlučka bohužel měla dopad na naši hru. V první půli jsme měly ještě nějaké síly a po skončení této půle jsme vedly nad Liticemi. 2:0. Když jsme poté nastupovaly do hry, neměly jsme už vůbec chuť v tom vedru běhat, byly jsme mimo a nechávaly jsme se přehrávat. To napomohlo Liticím a vstřelily nám 2 góly. Když na nás začala řvát ohromná řada diváků z tribuny a trenéři ze střídačky, trochu jsme se vzpamatovaly a daly rozhodující gól.  Toto vítězství nám zasloužilo 2.místo, nad kterým můžeme jenom plakat, jelikož jsme ještě na začátku léta obsazovaly 1.místo v tabulce. Proto pro nás byla letní sezóna tragická, protože jsme prohrávaly zápas co zápas.

14570572_521571551375629_3135646575945665767_o

Anna Jordánová

Před zápasem jsme se rozběhaly, rozpinkaly a rozchytaly Kikču.
V první půlce jsme se snažili nahrávat a útočit na litickou bránu, ale víc jsme lítali my než balonék a to nebylo dobře. Počasí a sobotní rozlučka se na nás viditelně podepsaly a na druhou půlku už jsme šli do zápasu s menším nasazením a nebyl to vůbec hezký hokej,  co jsme hráli. Celkem se nám podařilo střelit Liticím 3 góly a Litice nám daly 2 góly. Tím to zápasem jsme si zajistili 2. místo a bohužel se nám nepodařilo obhájit loňský titul, i když jsme po podzimní části na něj měli krásně najeto, ale naše přístupy k tréninkům se podepsaly v jarní části a to znamenalo prohrané zápasy a 2. místo s odřenýma ušima.

14361459_515286488670802_8691912434473596718_o

Kristýna Šafaříková

Asi jako každý zápasový víkend jsme se sešly v šatně. Převlékly jsme se, počkaly na opozdilce a vyrazily do odpoledního vedra. Rozběhaly jsme se, protáhly, vzaly do rukou hokejky a šly se rozpinkat. Neochotně jsem se oblékla do betonů, načež se NG nabídla, že mě rozchytá, což jsem s úsměvem přijala. Po rozchytání v úporném vedru, kdy jsem si chvílemi říkala, že snad přelezu plot a skočím do toho krásného potůčku, se konečně ozvalo písknutí, které nás svolalo na půlku. Pozdravily jsem fanoušky, kterých bylo tentokrát hojně, a rozešly se na své poloviny. Zařvaly jsme pokřik, který do týmu dodal bojovnost a rozešly se na své pozice. I přes neústupné vedro se Hostivařem rozlehl zvuk píšťalky, který nám dovolil hrát. První půlka nebyla tak špatná. Chtěly jsme hrát, snažily jsme si nahrávat, dokonce jsme i mluvily, čehož výsledkem byly dva góly, které jsme Litícím vstřelily. Vedro nám zas až tak nevadilo, tedy jako komu, ale holky vypadaly, že pořád zvládají. Byl tam jeden roh, za který mohla moje dezorientace, ale naštěstí jsem svou chybu napravila a chytla jej. Druhá polovina už byla horší. Zřejmě jsme se nechaly opít stavem 2:0 pro nás a přestaly jsme hrát. Nahrávky byly pomalejší, občas neměly adresáta.  Míček nám začal skákat od hole, přestaly jsme mluvit. Taky mi přišlo, že se holky bály Lucky, protože ta naší obranou prošla téměř bez problémů. To samozřejmě nemyslím nijak špatně, protože mě překonala taky. Tak jak nám chuť hrát zmizela, tak Liticím se zase rychle objevila a vyrovnaly na 2:2. Tímhle se chci omluvit za ten roh, který jsem způsobila, omlouvám se, ale teď s tím už bohužel nic neudělám. K naší nechuti hrát možná trochu přispělo i slunce, které nám stále pařilo do zad. Nakonec, za řevu fanoušků a trenérů, holky dokázaly dát rozhodující gól, který nám pomohl k druhému místu. Je to škoda, vzhledem k tomu, jak jsme měly na podzim nakročeno, ale možná nás vytrestal náš přístup k tréninkům, který v posledních měsících nebyl moc vřelý. Druhé místo je pěkné, ale je to škoda.

14525190_521571638042287_3921640533138147938_o
Tereza Holubcová

Bylo horké červnové nedělní odpoledne a před námi byl poslední zápas venkovní dorostenecké sezóny s týmem z Litic. Sešly jsme se v šatně, kde byla námi probrána rozlučka z předchozího dne, jaké z ní máme dojmy, zážitky a tak, což nám,  podle mě, ubral trochu pozornosti na zápas. Když naše šatnová příprava skončila, tak i přes ukrutné vedro jsme vyšly ven vstříc poslední možnosti, že si zasloužíme druhé místo. Po fyzické přípravě na zápas nás čekala psychická podpora jak od trenérů, tak i od nás samotných v kroužku před začátkem zápasu. Na první polovině bylo vidět, že jsme do zápasu nastoupily s odhodláním a chutí vyhrát zápas. Díky tomu jsme o poločase odcházely na střídačku za stavu 2:0 pro nás, i když skóre mohlo být mnohem vyšší, jelikož jsme měly mnoho šancí. Do druhé poloviny jsme nastupovaly s menším pocitem výhry a lhostejností, což mělo za následek, že jsme se, oproti první polovině, přestaly tolik snažit. K tomu se ještě začaly objevovat dopady z předchozí noci, čehož následně Litický využily a srovnaly na začátku druhé poloviny na 2:2.Šest minut před koncem byl s trochou štěstí střelen poslední a rozhodující gól, který tak zvýšil skóre na 3:2 a tím znamenal výhru pro nás. I přestože tam bylo dost chyb, tak díky několika pěkným akcím a hlavně podpoře v bráně si odnáším vcelku dobrý pocit, i když mě samotnou užírá menší nespokojenost s vlastním výkonem. Když si ohlédnu zpátky na celou sezónu, tak po podzimu jsme měly docela slušně našlápnuto na titul, ale na jaře jsme se bohužel nedostaly do tempa, takže náš výkon nebyl takový, jaký se od nás očekával. I přes to všechno v nás věřím, nepovoluji a těším se znovu na titul.

18320520_618344085031708_1633359154436106634_o

Dominika Kasnerová

Jako před každým jiným zápas, jsme se všechny postupně začaly scházet v šatně. Zapnuly repráky a pustily oblíbené písničky, které nás trochu namotivovaly. Vyprávěly jsme si dojmy a zážitky ze sobotní hostivařské rozlučky se sezónou.
Pomalu jsme se přesunuly na umělku a zahájily předzápasovou přípravu na hřišti. Po rozběhání a dynamickém protažení jsme si nandaly chrániče a Kikča se oblékla do betonů. Rozchytali jsme ji. Zvuk píšťalky nás svolal a společně s rozhodčíma a protihráčkami jsme šly pozdravit fanoušky, a že jich tentokrát byla docela hodně.
Do zápasu jsme šly s odhodláním vyhrát. První polovina zápasu byla vcelku dobrá. Chyby by se určitě našly. Snažily jsme si nahrávat a mluvit na sebe. O poločase jsme na střídačku šli s výsledkem 2 : 0 pro nás.
Do druhé půle jsme už šly bohužel s trochu menší chutí. Přišlo mi, jako kdybychom už počítali s výhrou a nešly jsme do toho naplno. Byla vidět únava ze sobotního ponocování a také z dusna a sluníčka. Propustili jsme do naší brány góly a stav byl vyrovnaný. Pár minut před koncem jsme naštěstí vstřelily další branku a tak jsme tímto posledním zápasem sezóny získaly 2. místo.
Z podzimní sezóny, jsme měly velmi dobře našlápnuto na 1. místo. V jarní sezóně jsme se nedostaly do správného tempa. Prohrávaly\ jsme zápas co zápas. Možná to bylo způsobeno tím, že jsme podcenily účast na tréninkách. 2. místo je hezké, ale doufám, že příští sezónu opět získáme titul.

14372126_515286285337489_2186115917963012020_o

Monika Halamová

Před zápasem jsme se s holkami rozcvičily a rozchytaly jsme Kiki. První půlka byla dobrá, ale přece jen jsme běhaly víc my než balonék, ale i přes to skončila 2:0. Druhá půlka byla strašně líná, už se nám nechtělo moc běhat a proto litice srovnaly na 2:2. Nakonec jsme vyhrály 3:2. Tenhle zapás nebyl špatný, ale odehrály jsme i mnohem lepší. V sobotu před nedělním zápasem jsme měli rozlučku se sezónou a ta se na nás značně podepsala. Na začátku sezóny jsme měly našlápnuto na zlato, ale jak šel čas, tak s ním šla dolů i naše naše hra. Prohrávaly jsme skoro každý zápas. Na tom se potvrdila i naše účast na tréninkách. Příští sezónu do toho půjdeme na plno abychom znovu získaly titul. 

14700894_530813790451405_2034722242731595040_o

Sofie Balážová

Tato sezóna byla pro mě výzvou, jelikož jsem poprvé ,,oficiálně” hrála za dorostenky Hostivaře. V podzimní sezóně se týmu dařilo více a úspěchy byly skvělé. Druhá část sezóny nám nepřinesla tolik štěstí a výher jako ta první, bylo to tím, že jsme jako tým měly hodně ztrát, myslím to tak, že někdo někdy chyběl. Zápas dne 18.6.2017 proti Liticím – Den před zápasem byla na hřišti hokejová rozlučka s hokejovou sezónou, Pink party dopadla na všechny z nás, na hřišti to bylo k poznání. První půlka zápasu ještě šla, ale v druhé půlce už jsme nehrály s holkama hokej, který umíme! Přes to jsme dosáhly výsledku 3:2 pro nás. Tahle výhra nám zajistila druhé místo v soutěži dorostenek. S holkama si příští rok jdeme pro titul mistryň České republiky. 

14715096_530814077118043_1551034321905001166_o

Petra Bártlová

Už v šatně před zápasem na většině z nás bylo vidět, že se Pink party protáhla do pozdních hodin. I tak jsme se ale snažily koncentrovat na jediné-  zápas proti Liticím vyhrát a umístit se na druhém místě. Ze začátku se nám moc nedařilo, hrály jsme hodně zbrkle, nahrávky byly nepřesné a komunikaci jsme pro jistotu vynechali. V druhé půli jsme zabrali, lépe jsme si říkalio nahrávky a přesněji přihrávaly. myslím si, že tomu pomohl vstřelený gól, který nás nakopl.Jaro se mi zdálo lepší herně, nevím, čím to mohlo být. Věřím, že příští rok vybojujeme zlato.

14524592_530814557117995_8424041711906239198_o

Aneta Šindelářová

Před zápasem jsme se s holkami rozcvičily a rozchytaly Kiki .Pak začal zápas.První polovina byla hodně zbrklá a zdálo se mi že místo toho aby lítal balonek tak jsme lítali my.V půlce zápasu to bylo 2:0 pro nás , Druhá polovina byla lepší ,lépe jsme komunikovali a celkově nahrávky a hraní bylo lepší, bylo vidět že Pink party poznamenala všechny. Nakonec zápas dopadl 3:2 pro nás ale nemyslím si že to byl zápas se kterým bychom se mohli chlubit ,jelikož to byla špatná hra . A rozhodně bych chtěla další sezónu bojovat o titul a mít doma tu zlatou medaili protože vím že na to máme.

18319355_618344121698371_2399310818584738996_o

Tereza Houšková

Před zápasem jsme se jako obvykle  rozběhaly, daly abecedu a šly si přihrávat. Poté jsme šly rozchytat Kiki, nejdřív střelami dolů a  po chvilce i nahoru. Pak už jenom pár lehkých cvičení se zakončující střelou na branku. Nemohlo chybět i naše po vzbuzující zakřičení, kdy dáme všichni ruce na sebe a  stoupneme do kroužku.
  První půlku byla určitě mnohem dynamičtější a živější než ta druhá. Víc jsme si přihrávaly a kombinovaly. Samozřejmě nesmím opomínat rozlučku s letošní sezónou, která proběhla o den dřív. Někteří z nás se tam trochu opily (nehovořím o sobě, abyste si nemysleli) a měly zápas o to těžší. Z první půlky jsme vycházely jako vítězové se skóre 2:0.
  Druhá půlka byla o poznání horší. Nenapomáhalo tomu ani počasí, které bylo nad rámec teplé. Méně jsme si nabíhaly a vracely. Toho samozřejmě využili naši protihráči a vstřelili nám dva góly. Tím se naše naděje na druhé místo oddálila. Bylo to 2:2 a my chtěly vyhrát. Zaply jsme proto naše zbývající síly a daly poslední minuty před koncem rozhodující gól. Konečný výsledek byl 3:2 pro nás.
  Sezónu bych hodnotila spíše průměrně. Na podzim jsme měly našlápnuto na krásné první místo. Jarní sezónou jsme to také chtěly potvrdit, že tato příčka je pro nás. Ale už od začátku jara, to vypadalo bledě. Zápas za zápasem jsme prohrávaly a my pomalu klesaly k horšímu umístění. Teprve konec sezony byl pro náš šťastnější, to se nám konečně podařilo párkrát vyhrát. Tento “ jarní kolaps“ bych dávala za vinu malé účasti na trénincích, kde se nás třeba scházelo pouze 6 či méně. 

14570642_521571971375587_5619397055168475486_o

Zuzka Halamová


Jako každý zápas jsme se s holkama rozběhaly a protáhly s doprovodem hrajících písniček. Rozpinkaly jsme se a rozchytaly Kiki. V první půlce zápasu zápasu jsme se snažili si nahrávat, mluvit na sebe a útočit na litickou bránu. Podařilo se nám 2x proměnit a do druhé půlky zápasu jsme nastupovali za stavu 2:0. Den před zápasem se konala rozlučka, k tomu bylo ne moc příjemné počasí, a tak jsme v druhé půlce zápasu neměly už tolik sil. Během druhé půlky jsme dostaly od Litic 2 goly a stav zápasu byl 2:2.  Sebrali jsme poslední síly a ke konci zápasu se nám podařilo proměnit a vyhrály jsme zápas 3:2. Toto vítězství nám zajistilo stříbro. Na podzim jsme však byli v tabulce 1.. Jarní sezonu jsme však několika prohrami o naše první místo přišli. Doufám že příští sezona se nám vydaří a obsadíme 1. místo. 

14543891_521571591375625_2024740421949864212_o

Tereza Pazlarová

Před zápasem jsme dělali to,co vždycky.Nahrávali jsme si,rozchytávali Kiki a pak na ní stříleli.Už ze začátku nám to nějak nešlo.Nedokázali jsme se soustředit a myšlenkami jsme byli někde jinde. V 1.půlce se nám celkem dařilo.Samozřejmě jsme dělali chyby,ale dokázali jsme je zase napravit. Ve 2.půlce nám už nestačili síly.Bylo to tím,že jsme předchozí den byli na rozlučce.Spíš jsme tu 2.půlky vypustili,protože si nás obehrála jen jedna hráčka. Celkově se mi sezóna líbila,až na pár zápasů.Ale i tak jsme měli ostatním dokázat,že jsme HCH a nenechat se přehrávat… Podzimní část jsme byli jako celek lepší.Mně se nelíbil jen z toho důvodu,že jsem se skoro vůbec nedotkla balónku. Jarní část byla děsná. Skoro každý tým na porážel.

18422780_618344151698368_9071393809736661029_o

Medailonek:<BR>Kristýna Šafaříková


Vánoční medailonek je pro mně velice speciální. Náhoda tomu totiž chtěla, aby na tento týden připadl právě medailonek brankářky Kristýny Šafaříkové. Věřte mi, že psát úvodní slovo k medailonku vlastní dcery vůbec není nic jednoduchého. Je to něco málo přes dva roky, kdy jsme usoudili, že kroužek judo nemá perspektivu a začali jsme pro Kristýnu hledat vhodný sport, tentokrát kolektivní. Ze třech možností (rugby, florbal a pozemák) si tehdy nevybrala žádnou, takže nám nakonec nezbylo než intuitivně vybrat tu, proti které protestovala nejmíň: pozemák. Tady musím složit velkou poklonu klubu HCH, trenérkám a především děvčatům z týmu mladších žákyň za vstřícnost, s jakou Kiki mezi sebe přijali. Zásadní obrat přišel o půl roku později díky (z mého pohledu tehdy šílenému) nápadu trenérského tria Kemrová, Halamová, Bártl… ale o tom vám jistě Kiki poví sama. 

Jméno a příjmení: Kristýna Šafaříková kiki-profilovka

Družstva: HCH – st. žákyně, dorostenky,

Reprezentace ČR U14 a U18

Číslo dresu: 71
Pozice: brána
Hůl: TK

Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Normálně mi všichni říkají Kiki, ale už jsem obdržela i pár jiných přezdívek. Jedna spoluhráčka mi říká Kikuše a nedávno jsem si od trenéra vysloužila oslovení „Kikoušku“. Ani nevím jak.

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Samozřejmě moje číslo 71. Moje oblíbené číslo je sedmnáctka, ale byla zabraná, proto když jsme měla dostat nový dres a potřebovala jsem na něj nějaké číslo, táta zvolil přehozenou variantu: 71. Jsem za to ráda.

V jakém týmu či týmech v současnosti hraješ?

Momentálně hraju za starší žákyně a dorostenky, obojí samozřejmě HC Hostivař.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

kikihalaPozemnímu hokeji se věnuji něco přes dva roky, ale v bráně jsem rok a něco. Pozemní hokej jsem objevila před pěti lety, konkrétně ho objevili moji rodiče. Přišla jsem si ho do Hostivaře zkusit, ale protože jsem byla umíněné děcko, vydupala jsem si, že ho hrát nebudu. Změna nastala, když mi bylo 12 a máma se rozhodla, že nebudu pořád sedět doma a donutila mě jít na tréning. Ze začátku jsem v týmu nikoho neznala, takže jsem si v týmu přišla nejdřív tak trochu odstrčená – přeci jen holky z týmu pozemák hrály několik let a já držela hokejku v ruce prvně. Celou sezónu jsem „odehrála“ v poli. Náhle jsem se dozvěděla, že starším žákyním odchází brankářka. Nekladla jsem tomu žádný větší význam až do té doby, kdy se mně trenéři zeptali, jestli to nechci zkusit. Brankáře jsem vždy obdivovala, tak jsem kývla a o měsíc později jsem už na tréningu chodila „do betonů“. Po výuce základů mě trenéři postavili do branky a já měla chytat střely od ostatních. Přes můj počáteční strach mě trenéři chválili a i já z toho měla skvělý pocit, takže od té doby se snažím betonů držet (smích). „Betony“ mi v pozemáku otevřely úplně jiný svět. Díky všem trenérům za trpělivost a doufám, že vás neopustí ani nadále.

Proč zrovna pozemní hokej a co se ti na něm líbí?

Líbí se mi, jak je to hezky svižný sport plný spousty akce a zvratů. Po zkušenostech s judem taky strašně oceňuju, že pozemák je kolektivní sport.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

Nejradši hraju v bráně. Baví mě to a je to i trochu výzva ubránit a pochytat všechny střely soupeře. Když se to povede, tak jsem šťastná.

Jsi pověrčivá? Máš nějaký svůj předzápasový rituál?

Předzápasové ani ne, ale asi jako všechny hráčky věřím, že vstup do kruhu před pokřikem přináší smůlu. Taky si před penaltou nebo po zákroku poklepávám na betony hokejkou, ale to je spíš takový zvyk.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Ne, pozemní hokej je jediný sport, kterému se věnuju naplno a ráda. Před ním jsem chodila několik let na judo, ale pak jsem raději dala přednost kolektivnímu sportu.

kikiruka

Jaká je tvá oblíbená předzápasová strava?

Většinou nějaké ovoce nebo zelenina, hlavně nic těžkého. Když třeba hrajeme ráno, tak nesnídám skoro nikdy pečivo, nedělá mi to pak na hřišti moc dobře.

Jakou hraješ hokejkou a v čem ti vyhovuje?

Chytám s brankářskou hokejkou od TK. Je sice trochu křehčí, takže už je trochu omlácená, ale ani velké rány přes ní moc nebolí. Je sice trošku kratší než normální brankářské hokejky, ale ještě jsem nenašla nic, při čem by mi to vadilo. Vlastně se to ke mně i trochu hodí, já jsem taky trošku kratší (smích).

Své modré betony máš ozdobené prazvláštními bílými ornamenty, je to jen ozdoba nebo to pro tebe má nějaký zvláštní význam?

Neřekla bych, že mají zrovna zvláštní význam, ale přece jenom to nejsou jenom náhodně nalepené ornamenty. Kresba má znázorňovat dveře telefonní budky Tardis z mého oblíbeného seriálu Doctor Who. Hraje v něm celkem podstatnou roli, je to vlastně vesmírná loď, kterou hlavní hrdina cestuje v čase a prostoru… asi tak jako já na hřišti. (smích)

kikia

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

Když nad tím přemýšlím, tak asi z Litic. Mají vážně dobré hráčky, které umí z každé situace něco vykouzlit.

Jaké máš ráda filmy či knihy?

Fantasy a sci-fi. Spíš než filmů jsem fanouškem seriálů. V poslední době jsem se zakoukala do Hry o trůny. Dokonce jsem si jí pořídila i jako knihu.

Máš nějaký svůj hokejový vzor či vzory (tuzemské i zahraniční)?

Ano, mám. Jmenuje se David Carter a chytá za Kanadu. Z některých jeho zákroků běhá mráz po zádech. Z žen je to asi Maddie Hinch.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Oblíbená hudba je u mě trochu široký pojem, protože poslouchám skoro všechno. Motivační skladbu nemám.

Jaké jsi znamení zvěrokruhu? Máš pocit, že jsi jeho typický představitel?

Jsem střelec a jsem úplně typická.

Oblíbený školní předmět?

Židle !

Teď vážně: Asi sloh, kdy nám náš učitel dá prakticky volnost a můžeme psát co chceme a na libovolné téma.

Jaká je tvoje oblíbená hokejová finta?

No, u mě to asi nebude tak široké spektrum, ale asi nejradši mám skluzy. Znáte to: jde proti vám hráč, vy uděláte skluz, on kličku, ale vy natáhnete hokejku a vyrazíte mu míček. Když se mi to povede, je to skvělý pocit.

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

Asi proti Lindě Matouškové z Pragovky. Je to moc fajn holka, ale hraje se proti ní těžko, vychytá i ty největší šance. Má můj velký respekt a uznání.

Raději přihráváš nebo střílíš?

Za tu sezónu, co jsem hrála v poli jsem nedala ani jeden gól, takže nevím, jaký je to pocit, ale na trénincích, kde si v poli občas zablbnu, radši přihrávám. 

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku?

Výkop (smích).

Tvoje oblíbené činnosti mimo hokeje?

Ráda hraju textové hry, sleduju seriály nebo jen tak chodím ven se spolužáky nebo s holkami z hokeje. Možná bych mezi svoje koníčky zařadila i vaření, i když se ne vždy se všechno povede.

Najdeme tě na sociálních sítích (případě kde)?

Ano, na facebooku pod jménem Kristýna Šafaříková.

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Rozhodně to nevzdávat, když vám to nejde. Jestli vás to baví a máte na to čas a píli, tak zbytek přijde sám. Také najít si svůj styl, kterým budete hrát.

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

Se všemi. Všechny jsou moc dobré a na hřišti ví co dělat.

kikdor

Medailonek: <BR>Dominika Kasnerová


Když se v hokeji řekne „spolehlivá důrazná obrana“ vybaví se mi v duchu Pavel Kubina a hned po něm Domča Kasnerová. Vedle její práce na hřišti vždy obdivuju, jak se po skončení zápasu z tvrdohlavého a směrem k soupeři neústupného obránce jako kouzlem stane opět veselé a kamarádské děvče. 

Jméno a příjmení: Dominika Kasnerová  
domcar

Družstvo: dorostenky HCH
Číslo dresu: 9
Pozice: obrana
Hůl: Grays

 Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Vlastně žádnou přezdívku nemám, většinou mi říkají Domi nebo Domčo.

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Dříve to bylo číslo 8, teď i číslo 9. Nedá se říct, které je oblíbenější. S osmičkou jsem hrála už od mladších žákyň. Poté, co jsem začala hrát za dorostenky zdědila jsem dres s číslem 9 a to mi zůstalo až do teď.

V jakém týmu či týmech v současnosti hraješ?

Hraju za dorostenky a tento rok začínám i za družstvo žen.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

Díky své sestře se pozemáku věnuji od svých pěti let, ale pravidelně trénovat a chodit na turnaje jsem začala až v první třídě.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

Ještě nedávno jsem chtěla hrát jen obranu, ale díky nedostatku záložníku jsem přešla do zálohy a už bych to neměnila, i když je to post hodně „běhavý“.

Jsi pověrčivá? Máš nějaký svůj předzápasový rituál?

Tak úplně pověrčivá nejsem, ale věřím, že není tak správné podceňovat soupeře (několikrát se nám to vymstilo). Předzápasový rituál nemám, ale s týmem si většinou před zápasem rituálně pouštíme hudbu.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Ještě před pozemákem jsem rok nebo dva tancovala.

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

Respekt mám ze všech týmů, nikdy nevím co od koho čekat. Někdy ale ten respekt nemám z celého týmu ale z jednotlivých hráček.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Poslouchám vše, co se pustí, jen dechovku moc nemusím.

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

Nerada hraji proti Tereze Kopřivové a Lindě Matouškové, protože obě mají velký talent a jsou velice pohyblivé.

Raději přihráváš, nebo střílíš?

Tak, kdo mě dobře zná tak ví, že kdybych nemusela, tak vůbec nestřílím a raději tu radost ze vstřeleného gólu přenechám spoluhráčkám. Nemám v sobě zatím dostatečnou jistotu a nikdy nevím, kam to přesně půjde a jestli rána bude dost velká na to, aby do brány došla.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku (úderu)?

Určitě je to smýkaný úder i když mi trochu trvá, než se mi podaří míček odehrát.

Tvoje oblíbené činnosti mimo hokeje?

Moc činností mimo hokeje nemám, buď mám své tréninky a zápasy nebo trénuji dětskou kategorii U7 a jezdím s nimi po turnajích. Když se ale přece jen najde trocha času, trávím ho s kamarády nebo s rodinou.

Najdeme tě na sociálních sítích (případě kde)?

Na facebooku, instagramu a snapchatu.

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

Určitě jsou to holky z Hostivaře, protože spolu hrajeme u od mala a jsme na sebe zvyklé.

Medailonek <BR>Anička Jordánová


Když se zeptáte hokejistů co považují ve sportu za nejdůležitější dozvíte se, že zpravidla nejde zase až tak o body či medaile, ale především o týmovou zábavu (v rozhovorech z NHL je výraz „having fun“ téměř mantrou). Jednou z dorostenek HCH,  na kterých je evidentní jak se hokejem výtečně baví, je „Ančita“ – vlastním jménem Anička Jordánová. 

Jméno a příjmení: Anička Jordánová  anickajordanova
Družstvo: dorostenky HCH
Číslo dresu: 11
Pozice: záloha
Hůl:

 Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Ančita! Daly mi ji holky asi tak v mladších žákyních, když jsme si dělali srandu že naše gólmanka je Míša Alábetony když je zápas ve velkým vedru. Pak jsme probírali ostatní jména a u mě z „Ančovičky“ vzniklo Ančita.

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Moje nejmilejší číslo a vlastně i šťastný číslo je 11. Důvod proč to tak je není nejspíš žádný, postě jsem ho dostala v mladších žákyních a líbí se mi hrát se dvěma jedničkami na zádech.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

Začala jsem v říjnu ve třetí třídě, takže už hraju desátým rokem. Tehdy mě Lucka Šanková přivedla na trénink do školní tělocvičny k paní Kemrové. Výhodou bylo, že tréninky probíhaly v tělocvičně mé teď už bývalé základky, takže jsem nemusela nikam dojíždět.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Před pozemákem jsem dělala moderní gymnastiku, ale jsme ráda že už mám jen pozemák.

Jaké máš ráda filmy či knihy?

Moje nejoblíbenější knížka, teda spíš knížky, jsou o Percym Jacksonovi. Celkem jich je deset a můžu je číst pořád dokola.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Když už se rozhodnu pro motivační písničky tak je to rozhodně Brousíme nože od Kabátu. Líbí se mi její text a dokáže mě před zápasem nakopnout i když nemám zrovna náladu.

Oblíbený školní předmět?

Nejradši mám asi praxe. Jsem na oděvní škole a na praxi je zábava. Taky se učím šít oblečení co můžu sama i nosit, teda pokud se to po vyprání nerozpadne, to by byl trapas.

Raději přihráváš, nebo střílíš?

Mám radši přihrávku, na střelu si nevěřím a když už vystřelím jde to obvykle mimo bránu (proto radši říkám že se ta brána hýbe ).

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku(úderu)?

Nejoblíbenější je asi tažený úder.

Máš nějaký oblíbený zahraniční tým?

Můj oblíbený tým je reprezentace Austrálie. Jejich styl hokeje se mi hodně líbí a jsou to jedni z nejlepších týmu na světě.

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Aby na tréninkách poslouchaly trenéry, protože ti vědí co jim radí. Taky bych jim doporučila, aby je to bavilo a šly do toho naplno, protože pak můžou dosáhnout třeba i na místo v reprezentačním týmu.

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

Asi úplně nejlíp se mi hraje ve dvojici s Terkou Holubcovou v dorostenkách. Hrajeme obě střední zálohu, takže je to hodně o naší komunikaci a porozumění si a myslím, že jsme to za ty roky už docela zmákly, takže jsem ráda, když ji můžu mít vedle sebe. Hodně si jí vážím jako hráčky, ale jinak je to strašný „střívko“ (smích). Je s ní sranda, což je dobře

13443153_479731625559622_8745996852562898415_o

Medailonek<BR>Petra Bártová


Čas od času je šance doplnit řady hráček o nějakou posilu z jiných klubů (byť dočasnou), které pro tento rok nemají možnost postavit v dané kategorii svůj tým. Právě takovou velice vítanou (a navíc šikovnou) posilou je Kbelská Petra Bártová, kterou letos můžete coby členku týmu dorostenek HCH vídat na pozici pravého obránce. 

Jméno a příjmení: Péťa Bártová  petabartova
Družstvo: dorostenky HCH
Číslo dresu: 17
Pozice: stoper
Hůl: Grays AJ7 Jumbow

Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Přezdívku mám „Méďa“, ale říkají mi tak jen lidé, kteří byli na svazovém kempu v Rakovníku, ale jsem ale radši, když se mi říká „Péťa“

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Určitě číslo 12. Sice s ním nehraju (mám 17), ale byla by to jednoznačně moje první volba.

V jakém týmu či týmech v současnosti hraješ? (žáci, dorostenci, reprezentace apod.)

Normálně hraju za Kbely (za starší žáky), ale nemáme tam holčičí družstvo, takže když se mě zeptali, jestli bych nechtěla hrát za dorostenky Hostivaře, řekla jsem si: „Proč ne?“

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

Hraju od svých šesti let. Moje mamka chodila na základku s nynějším trenérem mladších žáků a on se jednou, když jsme se potkali, ptal jestli bych to nechtěla zkusit. Šla jsem a nikdy jsem toho nelitovala

Proč zrovna pozemní hokej a co se ti na něm líbí?

Předtím jsem nesportovala a tenhle sport se nabízel. Hřiště mám 500 metrů od domova, takže to mám kousek.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

V obraně. Přiznávám, že jinde moc hrát neumím.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Ne. Ve škole samozřejmě tělák, ale to se asi nepočítá, co? (smích)

Jakou hraješ hokejkou a v čem ti vyhovuje?

Mám Grays AJ7 Jumbow, vyhovuje mi nejvíc v uchycení hokejky.

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

Rakovník a Slávie

Jaké máš ráda filmy či knihy?

Avengers… a vlastně všechny filmy od Marvelu

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

To nedokážu říct, z obrany se moc ke střele nedostanu.

Raději přihráváš, nebo střílíš?

Obojí, teda samozřejmě podle situace.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku?

Asi klasický úder a smýkaný úder.

Máš nějaký oblíbený zahraniční tým či týmy(ze zahraničních lig či repre)?

Australskou reprezentaci mám asi nejradši (možná ještě Ruskou Donchanku)

Najdeme tě na sociálních sítích (pokud ano, kde)?

Určitě : Facebook, Instagram, Snapchat… všude jako PéŤa Bártová

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Ať to nikdy nevzdávají a bojují do poslední chvíle!

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

Úplně se všema, holky z Hostivaře jsou skvělé hráčky!

Medailonek: <BR>Tereza Holubcová


Celkem 16 branek v uplynulé venkovní sezóně, 11 za starší žákyně a 5 za dorostenky, to je bilance jakou si z loňské sezóny odnesla záložnice Tereza Holubcová. Nebyl to ovšem jen její střelecký potenciál, ale především obrovský přehled s jakým na hřišti dokáže číst hru a rozdělovat přihrávky, co upoutalo také trenéry nároďáku natolik, že ji neváhali nominovat do výběru hráček pro mezinárodní turnaj Mistrovství Evropy Hockey5 do 16 let. Ani v českých barvách se Tereza coby zástupce Hostivařské hokejové školy na poli mezinárodního hokeje neztratila a její hokejové umění jí spolu s 8 brankami vyneslo titul nejlepšího střelce dívčího národního týmu.

Jméno a příjmení: Tereza Holubcová  holubcovafull
Družstvo: starší žákyně, dorostenky, reprezentace ČR U16
Číslo dresu: 6
Pozice: záložník
Hůl: Brabo

Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Mám a je to velice promyšlená přezdívka (smích). Terez je nás v týmu hodně a jelikož se jmenuji Holubcová tak „se vymyslelo“, že budu Pigi, což je zkratka od „pigeon“ (holub).

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Nejradši mám číslo 6, i když jako malá jsem hrála s 26. Když jsem ale přišla do dorostenek musela jsem si vybrat mezi 6 a 2 (26 neměly) a 6 mi přišla milejší. Takhle jsem tedy přišla ke svému oblíbenému číslu.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

Věnuji se mu od 2. třídy a teď jdu do prváku, takže si můžete spočítat, jak dlouho hraju – budu začínat 10. rok. Dostala jsem se k němu celkem náhodou, protože mamka byla těhotná a chtěla, abych dělala nějaký sport v okolí, což byl zrovna pozemák. Ona sama ho v mládí také zkoušela spolu s kamarádkou (bohužel ne příliš úspěšně), takže trochu věděla do čeho jde.

Proč zrovna pozemní hokej a co se ti na něm líbí?

Protože je v blízkosti mého bydliště a prostě mě baví. Líbí se mi na něm, že je to kolektivní hra a olympijský sport.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

Teď nejradši hraju v záloze, buď střední, levou nebo střední levou.

Jsi pověrčivá? Máš nějaký svůj předzápasový rituál?

Jsem pověrčivá, že se nesmí vstupovat do kruhů před a při pokřiku. Taky věřím, že není moc rozumné předem podceňovat nebo přeceňovat soupeře, protože nikdy nevíš, v jaké formě zrovna jsou. Já osobně nemám žádný předzápasový rituál, ale s týmem si před nástupem na zápas zařveme.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Už od školky jsem se věnovala tanci, ale bylo to spíš jen rekreačně a různé druhy.

Jaká je tvá oblíbená předzápasová strava?

Je to spíš na čase, kdy hrajeme zápas, protože když hrajeme ráno, tak je to snídaně, od poledne do večera oběd a v noci už nehrajeme, aby to mohla být večeře (opět smích). Zkrátka jím všechno, ale jen s mírou aby mi nebylo špatně.

Jakou hraješ hokejkou a v čem ti vyhovuje?

Hraju hokejkou značky Brabo a zatím mi vyhovuje úplně ve všem. Nejvíc mě baví, že je krásně oranžovo-zeleno-svítivá a tím pádem je vidět na všech fotkách (smích).

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

Asi největší respekt mám z holek z Rakovníka, protože holky jsou nebezpečné jak v útoku, tak také dobře brání a mají super oporu v bráně.

Jaké máš ráda filmy či knihy?

Mám ráda romantické filmy, ale i animované pohádky. U knížek to zatím vyhrávají ty holčičí romány (další smích).

Máš nějaký svůj hokejový vzor či vzory?

Ještě jsem nikoho moc nezkoumala, ale chtěla bych se také dobře angažovat jako Anička Kolářová.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Já poslouchám celkem všechno, ačkoliv dechovku teda moc nemusím.

Oblíbený školní předmět?

Zatím to byla matematika, ale uvidím, jak mi to půjde na střední.

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

Proti Terce Kopřivové a Lindě Matouškové, obě dvě jsou budoucí naděje reprezentace.

Raději přihráváš, nebo střílíš?

Zatím raději přihrávám, protože nemám ještě tak dobrou střelu, jak ostatní holky z týmu.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku(úderu)?

Nejradši mám pokládáný úder, jsem si v něm jistější než v jakémkoliv jiném úderu.

Tvoje oblíbené činnosti mimo hokeje?

Ráda čtu, dělám náramky z bavlnek, poslouchám hudbu, koukám na televizi, prostě mám ráda takové činnosti, kde se narozdíl od pozemáku nemusím moc hýbat.

Najdeme tě na sociálních sítích?

Samozřejmě, koho bychom v téhle době tam nenašli.

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Ať se snaží dál a vydrží u něho, protože je to fakt super sport.

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

S holkami z Hostíku (pozn.editora: rozuměj „z HC Hostivař“), protože se už známe a víme, kdo kde je.

 terholky

Medailonek: <BR>Monika Halamová


Abychom vám o hráčkách a hráčích HCH řekli víc než jen jejich strohá jména na soupisce, rozhodli jsme se zavést rubriku „Medailonek“. V ní vám prostřednictvím odpovědí na otázky budeme postupně představovat jednotlivé hráče žákovských a vyšších kategorií.  Historicky první hráčský medailonek na našem webu patří dosavadní kapitánce mladších žákyň a opoře zadních řad dívčích družstev starších žákyň a dorostenek HC Hostivař, Monice Halamové. 

Jméno a příjmení: Monika Halamová Monika Halamová
Družstvo: ml. žákyně (do 2016), st. žákyně,
dorostenky
Číslo dresu: 3
Pozice: obrana (stoper)
Hůl: Princess

Tvé jméno, příjmení, případně přezdívka?

Monika Halamová, přezdívku žádnou nemám.

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Moje oblíbené číslo je 3, protože ho měla moje mamka a hraji s ním už od malička.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

Mamka tvrdí, že jsem se s hokejkou narodila. Hokeji se věnuje celá naše rodina, takže mě na zápasy a tréningy brali od mala.

Proč zrovna pozemní hokej a co se ti na něm líbí?

Pozemní hokej miluju. Líbí se mi, že je to kolektivní sport a že všichni táhneme za jeden provaz. Máme úžasnou partu a mám i kamarády z jiných oddílů.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

Hraji v obraně, nejradši mám pozici stopera.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Jako malá jsem chodila na tancování a teď hraji florbal ve škole.

Jaká je tvá oblíbená předzápasová strava?

To zatím moc neřeším.

Jakou hraješ hokejkou a v čem ti vyhovuje?

Hraju hokejkou značky Princess. Sedí mi do ruky.

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

V dorkách je to Slávie a Rakovník. Ve starších žákyních jsou to Litice a Rakovník.

Máš nějaký svůj hokejový vzor či vzory?

Hodně se mi líbí Anna Kolářová.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Vždy na trénincích a před zápasy si pouštíme všechny možné písničky pro lepší náladu.

Jaká je tvoje oblíbená hokejová finta?

Nejradši používám prohození mezi nohami.

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

Proti Tereze Kopřivové z Rakovníka

Raději přihráváš, nebo střílíš?

Mám radost z gólů, ale i z dobré přihrávky.

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku(úderu)?

Tažený úder

Máš nějaký oblíbený zahraniční tým či týmy?

Můj nejoblíbenější zahraniční tým je Argentina.

Tvoje oblíbené činnosti mimo hokeje?

Honor 4c (smích)

Najdeme tě na sociálních sítích?

Ano, najdete.

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Aby se pozemního hokeje nebály, je to super sport.

Zhodnocení venkovní sezóny 2015-2016


Ženy

Do této sezony jsme nastoupily s jasným cílem a to byl pohár Challenge II. ve francouzském Lille. Věnovaly jsme tomu opravdu celý rok jak po hokejové a fyzické stránce, ale také po osobní, kde bylo potřeba hledat finanční prostředky na uskutečnění cesty. Podzimní část sezony se nám vydařila a tak jsme „přezimovaly“ na druhém místě v tabulce.
V halové sezoně byly znát naše dvě posily, které jsou dobré halové hráčky a tak se podařily složit dvě silné pětky, které se probojovaly až do semifinále a nakonec odešly s bronzovými medailemi, což považujeme za velký úspěch.
Jarní část venkovní sezony se dále nesla v důležitém koncentrování a trénování na pohár mistrů. Ligové zápasy byly spíše brány jako taktické připravování, hledání pozic jednotlivých hráček a systému hry. Po fyzické stránce jsme byly na tom velmi dobře, ale bohužel to na pohárové boje nestačilo. Evropské týmy, se kterými jsme měly tu čest se na hřišti potkat, byly fyzicky na stupni od 1 do 10 hodnoceny číslem 10+. Bojovaly jsme, zahrály jsme si, nechaly tam naše hokejové srdce, ale hlavně si přivezly cenné zkušenosti, které nám již nikdo nesebere. Bohužel jsme se neprobojovaly do horního kříže a nakonec prohrály i velmi důležitý boj o udržení v Challenge II. Po fyzické stránce nám hodně chybělo, ale to jsou právě ty již zmiňované zkušenosti.
Fyzická únava byla znát i v pokračování ligové části, kde heslo „čím víc chceš, tím míň to jde“ nás provázelo na každém zápasu a tak jsme se propadaly v tabulce z 2. místa na 4. místo. Ve Final Four jsme se tedy ze 4. místa v tabulce postavily proti mistrovské Slávii, na které nám již síly nezbyly vůbec. Tato sezona pro nás tedy skončila 4. Místem, ale odešly jsme se vztyčenými hlavami, protože naše svědomí i vědomí nám říká „Modelky, dělaly jste, co jste mohly.“

Autor: Pavlína Trčková

Muži

Zkrácená verze hodnocení Mirka Ludvíka byla odstraněna na přání jejího autora, plnou verzi najdete v samostatném článku. Dovolím si tedy z pozice hráče zhodnotit jak podzimní tak jarní část a co změna na pozici hlavního trenéra k počátku března tohoto roku způsobila.

Do sezóny jsme na podzim nastupovali s jasným cílem – dostat se do play-off. Podzim se nám bohužel nevydařil, jak bychom si přáli, z důvodu naší neschopnosti vytvořit a zakončit dostatek gólových příležitostí. Body jsme ztráceli i s jednoduššími soupeři, které jsme dokázali držet po většinu zápasu daleko od naší branky, ale kteří nám nakonec z brejku či chyby v obraně dokázali vstřelit rozhodující gól. Takto jsme prohráli 4 z 9 zápasů podzimu o gól. Dva zápasy jsme vyhráli a tak skončili s pouhými šesti body na nelichotivém předposledním místě. Náš trenér, hráč a kapitán týmu v jedné osobě Tomáš Pauer nás dokázal vždy dobře namotivovat a připravoval nás v podobném duchu jako po něm nastoupivší Mirek Ludvík. Od jarní sezóny se změnou na pozici trenéra začalo více pracovat na fyzičce též pravděpodobně s trochu větší docházkou hráčů. Jaro skončilo taktéž s pouhými šesti získanými body z podobných důvodů, jaké nás provázeli na podzim. K tomu se dle mého názoru negativně projevilo šachování s pozicemi hráčů na hřišti, ovšem negativně jen z pohledu výsledků právě skončené sezóny. Z hlediska budoucnosti našeho týmu to bylo určitě prospěšné. Detailní hodnocení jarní sezóny z pera Mirka Ludvíka najdete zde.

Michal Dudák

Dorostenky

Do sezóny jsme nastoupili s jasným cílem a tím bylo zlato. Díky úspěšné podzimní části jsme měli velký bodový náskok, který se nám i přes pár proher podařilo udržet.  Našimi největšími soupeři byla Slavie a Rakovník. Rádi bychom zlato obhájili i příští sezónu, ale do kategorie žen nám odešly tři hráčky, které zatím nemáme kým nahradit. Tak uvidíme co nám další sezona přinese.

Lucie Andrášková

Zlaté dorky!

Zlaté dorky! (z levého horního rohu: Michaela Krausová, Lucie Šanková, Adéla Jelenová, Adéla Kožíšková, Anna Grieblová, Dominika Kasnerová, Kristýna Šafaříková, Zuzana a Monika Halamovi, Táňa Prosová, trenéři Lucka Andrášková a Libor Hlaváč, Iveta Ivanovová a Anna Jordánová)

Dorostenci

Hráli jsme jako smíšený tým ze dvou klubů a dvou věkových kategorií, což není bez společných tréninků vůbec jednoduché. Uhrát dobrý výsledek se nám nakonec ani nepodařilo, některé zápasy byly lepší a některé horší. Kromě jiných věcí nás sráželo vzájemné vyčítání chyb při zápase. Dále jsme se snažili pracovat na systému, ale spousta z nás se s tím prala kvůli tomu, že systému nevěřili a tak vznikal na hřišti chaos.
Na závěr mám tři doporučení: Dělejte věci, co vás baví. Úspěch a kvalita nikdy nepřijde sama! A přemýšlejte, kde chcete být za měsíc, za rok či za pět let (repre, škola, jiná země) a dělejte pro to všechno – je to jediná cesta jak život žít a ne ho prožívat.

Tomáš Holub

Starší žákyně

S kladnou bilancí osmi výher, dvou remíz a šesti porážek zakončily starší žákyně HC Hostivař svoji venkovní sezónu 2015/16. Jako nejlepší tým mezi pražskými kluby obsadily naše hráčky třetí místo o čtyři body za ve venkovní sezóně vynikajícími týmy Litic a Rakovníka. Stabilita výkonů v jednotlivých zápasech bohužel do jisté míry kolísala podle možností kádru, mnohokrát bylo potřeba lavičku doplnit mladšími hráčkami z týmu mladších žaček. Dlužno ovšem dodat, že mnohé z nich si na hřišti počínaly velice zdatně, zejména Tereza Bártlová a sestry Kordulovy často uváděly více než o hlavu vyšší soupeřky v úžas. Ostatně zkušenosti nabyté v těchto zápasech se budou do příští sezóny jistě hodit. Věkovou kategorii starších žákyň totiž letos opouští hned tři opory týmu, a sice Daniela Susová, Terka Holubcová a také dosavadní kapitánka týmu Dominika Kasnerová. Do nové sezóny 2016/17 tak bude nastupovat omlazený tým a bude zajímavé sledovat, jak se trenérkám podaří tým sestavit a zacelit vzniklé mezery v sestavě. Naštěstí má tým stále k dispozici další zkušené hráčky jako jsou Sofie Balážová, Monika Halamová, Anička Frídlová, Míša Havránková nebo Tereza Houšková, které nyní budou jistě dostávat víc herního času, aby mohly plně rozvinout svůj talent. V každém případě i v nadcházející sezóně bude tým starších žákyň patřit mezi favority (nezapomeňme, že soupeřům také hráčky odcházejí do starších kategorií) a my se můžeme těšit na mnoho pěkných hokejových momentů.

Za starší žákyně HCH divák, fanoušek a rodič Jan Šafařík

Starší žáci

Starší žáci – hostovali do Kbel, skončili poslední ze sedmi týmů.
Honza Fedoš: „Za Kbely se mi hrálo celkově dobře. Jako tým jsme si docela rozuměli. To, že jsme moc nevyhrávali, bylo způsobeno tím, že nejsme jako tým sehraný. Taky každý trenér má jiné rady a požadavky ve hře, takže jsem si musel zvykat, že se hraje jinak v Hostivaři a jinak ve Kbelích. Účast na zápasech byla podle mě taky dobrá, i když jsme hráli někde dál. Když jsme měli dobrej den tak jsme dokázali odehrát celkem slušnej zápas. Jinak si myslím, že herně jsme na tom podobně jako ostatní.“

Mladší žákyně

Naše družstvo se umístilo na 5. místě, ale výsledky posledních zápasu napovídají zvyšující herní kvalitu a pro příští rok máme velký cíl – medailové umístění.

Radka Kemrová

Mladší žáci

V jarní sezóně jsme se tlačily na medailová umístění, bohužel díky horšímu skóre se tým umístil na krásném, ale trochu smutném 4. místě. Naším největším problémem byl brankář, který se nám nešťastnou náhodou zranil a tudíž museli zaskakovat hráči z pole nebo brankáři z přípravky. Hojně jsme také využívali legionáře z přípravky, kteří se statečně rvali někdy s daleko staršími hráči. Na závěr bych chtěl poděkovat rodičům a hráčům, že to s námi celou sezónu vydrželi! Budeme se těšit na další sezónu, kde bude Hostivař opět silnější. HCH JEDE!!!

Petr Ptáček

Comments are closed