Medailonek:
Kristýna Šafaříková

Vánoční medailonek je pro mně velice speciální. Náhoda tomu totiž chtěla, aby na tento týden připadl právě medailonek brankářky Kristýny Šafaříkové. Věřte mi, že psát úvodní slovo k medailonku vlastní dcery vůbec není nic jednoduchého. Je to něco málo přes dva roky, kdy jsme usoudili, že kroužek judo nemá perspektivu a začali jsme pro Kristýnu hledat vhodný sport, tentokrát kolektivní. Ze třech možností (rugby, florbal a pozemák) si tehdy nevybrala žádnou, takže nám nakonec nezbylo než intuitivně vybrat tu, proti které protestovala nejmíň: pozemák. Tady musím složit velkou poklonu klubu HCH, trenérkám a především děvčatům z týmu mladších žákyň za vstřícnost, s jakou Kiki mezi sebe přijali. Zásadní obrat přišel o půl roku později díky (z mého pohledu tehdy šílenému) nápadu trenérského tria Kemrová, Halamová, Bártl… ale o tom vám jistě Kiki poví sama. 

Jméno a příjmení: Kristýna Šafaříková kiki-profilovka

Družstva: HCH – st. žákyně, dorostenky,

Reprezentace ČR U14 a U18

Číslo dresu: 71
Pozice: brána
Hůl: TK

Máš v týmu nějakou přezdívku a případně jak jsi k ní přišla?

Normálně mi všichni říkají Kiki, ale už jsem obdržela i pár jiných přezdívek. Jedna spoluhráčka mi říká Kikuše a nedávno jsem si od trenéra vysloužila oslovení „Kikoušku“. Ani nevím jak.

Oblíbené číslo dresu a proč ?

Samozřejmě moje číslo 71. Moje oblíbené číslo je sedmnáctka, ale byla zabraná, proto když jsme měla dostat nový dres a potřebovala jsem na něj nějaké číslo, táta zvolil přehozenou variantu: 71. Jsem za to ráda.

V jakém týmu či týmech v současnosti hraješ?

Momentálně hraju za starší žákyně a dorostenky, obojí samozřejmě HC Hostivař.

Od kdy se pozemáku věnuješ a jak ses k němu dostala?

kikihalaPozemnímu hokeji se věnuji něco přes dva roky, ale v bráně jsem rok a něco. Pozemní hokej jsem objevila před pěti lety, konkrétně ho objevili moji rodiče. Přišla jsem si ho do Hostivaře zkusit, ale protože jsem byla umíněné děcko, vydupala jsem si, že ho hrát nebudu. Změna nastala, když mi bylo 12 a máma se rozhodla, že nebudu pořád sedět doma a donutila mě jít na tréning. Ze začátku jsem v týmu nikoho neznala, takže jsem si v týmu přišla nejdřív tak trochu odstrčená – přeci jen holky z týmu pozemák hrály několik let a já držela hokejku v ruce prvně. Celou sezónu jsem „odehrála“ v poli. Náhle jsem se dozvěděla, že starším žákyním odchází brankářka. Nekladla jsem tomu žádný větší význam až do té doby, kdy se mně trenéři zeptali, jestli to nechci zkusit. Brankáře jsem vždy obdivovala, tak jsem kývla a o měsíc později jsem už na tréningu chodila „do betonů“. Po výuce základů mě trenéři postavili do branky a já měla chytat střely od ostatních. Přes můj počáteční strach mě trenéři chválili a i já z toho měla skvělý pocit, takže od té doby se snažím betonů držet (smích). „Betony“ mi v pozemáku otevřely úplně jiný svět. Díky všem trenérům za trpělivost a doufám, že vás neopustí ani nadále.

Proč zrovna pozemní hokej a co se ti na něm líbí?

Líbí se mi, jak je to hezky svižný sport plný spousty akce a zvratů. Po zkušenostech s judem taky strašně oceňuju, že pozemák je kolektivní sport.

Na jaké pozici v poli hraješ nejradši?

Nejradši hraju v bráně. Baví mě to a je to i trochu výzva ubránit a pochytat všechny střely soupeře. Když se to povede, tak jsem šťastná.

Jsi pověrčivá? Máš nějaký svůj předzápasový rituál?

Předzápasové ani ne, ale asi jako všechny hráčky věřím, že vstup do kruhu před pokřikem přináší smůlu. Taky si před penaltou nebo po zákroku poklepávám na betony hokejkou, ale to je spíš takový zvyk.

Provozuješ nebo provozovala jsi nějaké další sporty vedle pozemáku?

Ne, pozemní hokej je jediný sport, kterému se věnuju naplno a ráda. Před ním jsem chodila několik let na judo, ale pak jsem raději dala přednost kolektivnímu sportu.

kikiruka

Jaká je tvá oblíbená předzápasová strava?

Většinou nějaké ovoce nebo zelenina, hlavně nic těžkého. Když třeba hrajeme ráno, tak nesnídám skoro nikdy pečivo, nedělá mi to pak na hřišti moc dobře.

Jakou hraješ hokejkou a v čem ti vyhovuje?

Chytám s brankářskou hokejkou od TK. Je sice trochu křehčí, takže už je trochu omlácená, ale ani velké rány přes ní moc nebolí. Je sice trošku kratší než normální brankářské hokejky, ale ještě jsem nenašla nic, při čem by mi to vadilo. Vlastně se to ke mně i trochu hodí, já jsem taky trošku kratší (smích).

Své modré betony máš ozdobené prazvláštními bílými ornamenty, je to jen ozdoba nebo to pro tebe má nějaký zvláštní význam?

Neřekla bych, že mají zrovna zvláštní význam, ale přece jenom to nejsou jenom náhodně nalepené ornamenty. Kresba má znázorňovat dveře telefonní budky Tardis z mého oblíbeného seriálu Doctor Who. Hraje v něm celkem podstatnou roli, je to vlastně vesmírná loď, kterou hlavní hrdina cestuje v čase a prostoru… asi tak jako já na hřišti. (smích)

kikia

Z jakého týmu soupeřů máš největší respekt?

Když nad tím přemýšlím, tak asi z Litic. Mají vážně dobré hráčky, které umí z každé situace něco vykouzlit.

Jaké máš ráda filmy či knihy?

Fantasy a sci-fi. Spíš než filmů jsem fanouškem seriálů. V poslední době jsem se zakoukala do Hry o trůny. Dokonce jsem si jí pořídila i jako knihu.

Máš nějaký svůj hokejový vzor či vzory (tuzemské i zahraniční)?

Ano, mám. Jmenuje se David Carter a chytá za Kanadu. Z některých jeho zákroků běhá mráz po zádech. Z žen je to asi Maddie Hinch.

Co tvá oblíbená hudba? Máš nějakou motivační skladbu?

Oblíbená hudba je u mě trochu široký pojem, protože poslouchám skoro všechno. Motivační skladbu nemám.

Jaké jsi znamení zvěrokruhu? Máš pocit, že jsi jeho typický představitel?

Jsem střelec a jsem úplně typická.

Oblíbený školní předmět?

Židle !

Teď vážně: Asi sloh, kdy nám náš učitel dá prakticky volnost a můžeme psát co chceme a na libovolné téma.

Jaká je tvoje oblíbená hokejová finta?

No, u mě to asi nebude tak široké spektrum, ale asi nejradši mám skluzy. Znáte to: jde proti vám hráč, vy uděláte skluz, on kličku, ale vy natáhnete hokejku a vyrazíte mu míček. Když se mi to povede, je to skvělý pocit.

Proti kterému ze soupeřových brankářů nerada hraješ?

Asi proti Lindě Matouškové z Pragovky. Je to moc fajn holka, ale hraje se proti ní těžko, vychytá i ty největší šance. Má můj velký respekt a uznání.

Raději přihráváš nebo střílíš?

Za tu sezónu, co jsem hrála v poli jsem nedala ani jeden gól, takže nevím, jaký je to pocit, ale na trénincích, kde si v poli občas zablbnu, radši přihrávám. 

Jaký je Tvůj nejoblíbenější způsob odehrání míčku?

Výkop (smích).

Tvoje oblíbené činnosti mimo hokeje?

Ráda hraju textové hry, sleduju seriály nebo jen tak chodím ven se spolužáky nebo s holkami z hokeje. Možná bych mezi svoje koníčky zařadila i vaření, i když se ne vždy se všechno povede.

Najdeme tě na sociálních sítích (případě kde)?

Ano, na facebooku pod jménem Kristýna Šafaříková.

Co bys doporučila děvčatům, které s pozemákem teprve začínají?

Rozhodně to nevzdávat, když vám to nejde. Jestli vás to baví a máte na to čas a píli, tak zbytek přijde sám. Také najít si svůj styl, kterým budete hrát.

S kterými spoluhráčkami se ti nejlépe hraje?

Se všemi. Všechny jsou moc dobré a na hřišti ví co dělat.

kikdor

One Comment:

  1. RadkaKemrova

    Ahoj Kiki,
    vtipná jako vždy. Moc pěkně se mi tvůj medailonek četl 🙂
    Ještě jednou ráda poděkuji rodičům, že Tě na pozémák dokopali 🙂 a z prvotního ostychu, nechuti se stala srdcová záležitost.
    Za dva roky, co jsem měla možnost Tě trénovat jsi zvládla to, co jiným trvá třeba i pět let a to především svou touhou holky dohnat a být prospěšná týmu 🙂
    Moc pěkně se s tebou pracovalo. Byla radost vidět jak roste tvé sebevědomí a brankářský um!
    Každý trenér by měl zažít pocit, že objevil to nejlepší ve svém hráči a mě se to podařilo, moc Ti za to děkuji.
    Přeji Ti hodně sportovních úspěchů a při tvém nasazení a talentu si dovoluji tvrdit, že nám v Tobě roste nová reprezentační opora 🙂 🙂 🙂
    Jen tak dál Kristýnko.

    Radomíra Kemrová
    trenérka ml. žákyň

Napsat komentář