Leopold Navara *1946 † 2014

Se zármutkem letos mnoho bývalých spoluhráčů, svěřenců, kamarádů a činovníků v pozemním hokeji přijalo zprávu, že již v roce 2014 nás opustil bývalý skvělý hráč, dlouholetý reprezentant a výjimečný trenér Leopold Navara. Bohužel rodina pana Navary, nikomu do jeho domovského klubu HC Hostivař, nedala o této smutné události vědět a nikdo se tak s touto velmi oblíbenou osobností nemohl rozloučit.

Leopold Navara byl dlouholetým kapitánem reprezentačního družstva Československa na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V klubové kariéře hrál jednak za svůj mateřský klub HCH, vojnu pak strávil byl armádním družstvu Dukly Karlovy Vary a po založení střediska vrcholového sportu se jeho hráčské působení přesunulo do Edenu, kde hrál za SK Slavii Praha (TJ Slavii Praha). V roce 1972 se v dresu TJ Slavia Praha odehrál PMEZ, kde Slavia Praha skončila na celkovém 4. místě,což je nejlepší mužský výsledek v pohárové Evropě v historii hokeje. Po ukončení úspěšné hráčské kariéry započala jeho plodná dráha na trenérském postu. V roce 1989 se po dlouhých letech vrátil mistrovský titul mužů Na Groš, tedy do HCH (tehdy TJ Hostivař). Lví podíl na tomto úspěchu měl především pan Navara.. Později také dlouhodobě působil u dorosteneckého družstva HCH. Pod jeho dozorem prošli úspěšní hráči Hostivaře jako např. hráči Predescu, Ludvík, Bureš Tomáš, Bureš Jiří, Sitár Martin, Halama, Martin Šoula či Vaniš. Později opětovně přebírá družstvo mužů HCH. Je tak nesporné, že pan Navara výrazně přispěl k velmi úspěšnému období HCH (v mužské kategorii) od 80 let minulého století trvající do roku 2004. Pan Navara měl jako trenér vynikající intuici pro zvolení vhodného postu jednotlivým hráčům. K dále k jeho devizám patřilo jeho čtení a vnímání hry. Svými tréninkovými metodami předběhl dobu. Praktikoval v přípravě tzv. „hru na dva teky(doteky)“, což nutilo hráče dodržovat v dnešní době tolik zdůrazňované trojúhelníky, přičemž tento způsob hry kladl důraz na postavení nohou při příjmu a nahrávce balonu. Dbal také na velmi kvalitní fyzickou připravenost na jejímž základě stavěl. V neposlední řadě byl také výborným psychologem. Pan Navara byl prostě přirozenou autoritou, který se nebál zasáhnout do zavedených pořádků mužstva (např. nasazení mladíků, či změna postů u zkušených hráčů). Po ukončení trenérské dráhy působil na HCH také jako dlouholetý kustod.

Od jeho úmrtí to budou dva roky. Jak již bylo výše uvedeno, nikdo o odchodu pana Navary nevěděl. Tato krátká vzpomínka je tak učiněna k jeho památce.

Pane Navaro, děkujeme za všechno co jste pro nás udělal.

Miroslav Ludvík

Většina fotografií použita z knihy “100 let pozemního hokeje” autora prom.fil. Jana Vaňka