Po volném dni, kdy se čas našeho budíčku značně opozdil se nám vstávalo těžce, avšak zvednout se z postele nás přiměla vidina zápasu, který jsem potřebovali nutně vyhrát. Po lehké snídani následovala krátká porada, delších připrav nebylo díky debriefingu z předchozího dne potřeba. Poté jsme již nasedali do autobusu a vydali se na hřiště. Tak jako obvykle jsme zápas měly sehrát v únavném vedru se kterým jsme se potýkaly zatím každý zápas. Před zápasem jsme si vyslechly pár slov od naší trenérky, následovala slova i od našeho mentálního kouče a poté už jsme mířily na rozcvičku. Kvůli již zmiňovanému vedru proběhlo rozcvičení v hale, teprve až na část rozcvičení s hokejkou jsme se samozřejmě přesunuly na hřiště. Rozchytaly jsme gólmany, naposled se napily, s hrdostí si zazpívaly národní hymnu, podaly si ruce a zápas mohl začít.
,,V prvním poločase jsme do nich šly. Bylo vidět, že jsme nad nimi měly herní převahu, bohužel nám daly během první čtvrtiny dva góly a další přidaly ve druhé čtvrtině, což náš tým bohužel spíše srazilo. Druhý poločas byl hodně o dotahování se na ztracené vedení, což všechny hráčky samozřejmě stresovalo a na hře to bylo vidět. Poslední čtvrtinu už nám docházely psychické i fyzické síly a spíše jsme se snažily udržet s Welšankami krok. Byl to dobrý zápas, bohužel jsme si ho ale prohrály v první čtvrtině.” řekla Terka o průběhu zápasu.
Po zápase následoval tichý oběd a poté debriefing, na který se nikomu nekoukalo snadno. Ale důležité jsem si odnesly, každá se poučila ze svých chyb a byly jsme připravené na další zápas plné odhodlání zlomit řadu proher, které se na náš tým snesla. Poté jsme zamířily na večeři, kde jsem již tradičně sledovaly naše juniory. Zbytek večera jsem strávily osobním volnem, popřípadě návštěvou našeho fyzioterapeuta.
Terka
