K pozemnímu hokeji mne přivedla má starší sestra Alena v mých 12 letech (1968) a první trenér, kterého jsem měla byl JAN BERAN. V kategorii dorostenek mne trénoval Václav Synek, který nás dovedl až do kategorie žen, které zároveň začal trénovat. V roce 1975 jsem ještě mohla hrát za dorostenky, ale zároveň již za ženy a tak jsem v tomto roce získala jediná dvě medailová umístění za svou hráčskou kariéru:
1. Místo v dorostenecké kategorii
3. místo s družstvem žen
V následném roce se bohužel družstvo žen, kde hrálo i hodně hráček v národním družstvu, rozpadlo. Ženy HC Hostivař spadly do II. ligy a velmi dlouho trvalo, než se vrátily zpět.
V době své mateřské dovolené jsem začala trénovat a celých 41 let své trenérské činnosti jsem se věnovala výhradně mládeži v Hostivařském klubu. Od roku 1979 až do 2020, kdy jsem skončila halovou soutěží u družstva mladších žákyň jako HALOVÝ MISTR.
Několik let jsem pracovala v předsednictvu ČSPH, kde jsem zastávala funkci předsedy komise mládeže a velmi mě těší, že jsem byla u založení výcvikových táborů pro talentovanou mládež pozemního hokeje, jejichž tradice stále trvá. V roce 1989 jsem od ČSPH obdržela ocenění za 10 let práce s mládeží HCH a v roce 2016 jsem Olympijským výborem byla vyhlášena trenérkou roku.
Za 41 let trenérské činnosti mi rukama prošlo několik hráčských i věkových kategorií a velmi často to nebylo jen jedno družstvo, které jsem v daném roce vedla. Hráči se k trénování nehrnuli a tak po mém boku stála nejčastěji Eva Halamová, se kterou jsme zajišťovaly téměř všechny věkové kategorie.
Na psaní kroniky jsem nikdy neměla čas 😊 a tak si všechny stupně vítězů děvčat nepamatuji, mohu pouze vyčíslit medaile, které se od roku 2001 začaly rozdávat hráčkám a trenérům.
Velmi ráda je do klubu předám, mohou tak alespoň trochu nahradit kroniku úspěchu dívčí mládežnické složky za mého vedení.
Na bedně jsme stáli v těchto letech a jak jsem již psala, v jednom roce jsem vedla více družstev současně, děti stárly, ale trenéři stále nebyli. ☹
V roce 2005 se rozdělil dorost na ml. a st. Dorostenky a my přihlásili i družstvo ml. dorostenek, které hodně doplňovaly st. žákyně.
V roce 2011 jsem předala dorostenky Lucii Andráškové (nyní Hlaváčové), kterou jsem pro trenérskou činnost oslovila a ona přijala.
Vedení klubu Radce Kemrové předalo pamětní plaketu a poděkovalo za její dlouholetou sportovní činnost u příležitosti výročí 80 let od založení klubu v červnu 2022.
Fotogalerii Radky Kemrové i fotky s ní naleznete zde.
