V neděli 4.10. jsme s přípravkou odjeli na 4.memoriál Ládi a Ládíka Pařízka až do Hradce. Upřímně pro mě, jako novou trenérku této kategorie, je každý turnaj a zápas výzva, jelikož se s týmem ještě poznáváme a stále je vidět, že si v některých věcech nerozumíme. To se ale samozřejmě podá a věřím, že každý turnaj budeme lepší a lepší.
| SKS CHLAPCI | HCH | 1:3 | V |
| HCH | BOHEMIANS | 8:1 | V |
| MNICHOVICE”C” | HCH | 2:5 | V |
| MNICHOVICE”A” | HCH | 5:1 | P |
| HCH | MNICHOVICE”B” | 5:2 | V |
Tabulka výsledků (pro ty, které to zajímá)
Teď k samotným zápasům. Do prvního utkání jsme nastoupili proti chlapcům z Vršovic. Musím říci, že jsem byla příjemně překvapená z našich nováčků, kteří přišli z U8. Vojta v obraně dával krásné míče dopředu a nebál se bránit důrazně i tělem (někdy trochu moc, ale důraz by tam byl :)) a Meli se v útoku osvědčil ve střelách na bránu. Další věc, ze které jsem do teď nadšená je aplikování tréninku do zápasu. Akcemi, které jedeme každý trénink, jsme soupeře přehrávali a tímto způsobem jsme dali i všechny branky.
Další zápasy nás čekaly proti Bohemians a Mnichovicím”C”. Tam to vypadalo úplně stejně. Co se však týče zápasu proti Mnichovicím”A”, tak to už bylo horší. Místo toho, abychom hráli proti vyrovnanému soupeři lépe a důrazněji, tak jsme hráli ,,lajcky” a nechávali jsme je dojít do kruhu, kde nejen měli spoustu času na cokoliv, ale také měli vždy komu nahrát, jelikož jsme si nehlídali hráče.
Po shrnutí zápasu jsme na danou špatnou hru zapomněli a do posledního utkání jsme šli se zdviženou hlavou. Zase jsme se vrátili k naší hře, což přineslo své ovoce.
Turnaj pro nás skončil 2.místem. Shrnu ho tedy celý. Začnu pozitivními věcmi: líbí se mi bojovnost některých hráčů. Tonda v bráně tento turnaj doslova oddřel. Matěj zase nevypustil žádný míč. To si myslím, že je výborný začátek. Dalším plusem je určitě aplikování tréninku do zápasu. Negativní je pro mě nanabíhání útočníků a nedůsledné bránění. Na to máme ale tréninky a určitě se na to zaměříme.
Na konec bych chtěla pro některé vysvětlit můj styl trénování. JÁ VÝSLEDKY NEŘEŠÍM! To asi nikdy nepochopím, jak nějaký trenér může na ně koukat v kategoriích do mladších možná až starších žáků. Asi je krásné všude vyhrávat, ale výsledek ne vždy hovoří o hře. Pro mě je tedy důležitější, když ten hráč chápe, kde má hrát a umí si naběhnout, nahrát, chytit přihrávku a nějak vystřelit. To ty děti na tréninku učíme. Ne jen vyhrát. O tom to není.
Za mě vydařený turnaj a děkuju všem hráčům za předvedený výkon (Šíma, Honza, Matěj, Vojta, Vašek, Meli, Oli, Popy a Tonda), pořadatelům a rodičům za fandění.
Za přípravku Tereza Pazlarová a Jirka Tomášek
