Ženy
Do této sezony jsme nastoupily s jasným cílem a to byl pohár Challenge II. ve francouzském Lille. Věnovaly jsme tomu opravdu celý rok jak po hokejové a fyzické stránce, ale také po osobní, kde bylo potřeba hledat finanční prostředky na uskutečnění cesty. Podzimní část sezony se nám vydařila a tak jsme “přezimovaly” na druhém místě v tabulce.
V halové sezoně byly znát naše dvě posily, které jsou dobré halové hráčky a tak se podařily složit dvě silné pětky, které se probojovaly až do semifinále a nakonec odešly s bronzovými medailemi, což považujeme za velký úspěch.
Jarní část venkovní sezony se dále nesla v důležitém koncentrování a trénování na pohár mistrů. Ligové zápasy byly spíše brány jako taktické připravování, hledání pozic jednotlivých hráček a systému hry. Po fyzické stránce jsme byly na tom velmi dobře, ale bohužel to na pohárové boje nestačilo. Evropské týmy, se kterými jsme měly tu čest se na hřišti potkat, byly fyzicky na stupni od 1 do 10 hodnoceny číslem 10+. Bojovaly jsme, zahrály jsme si, nechaly tam naše hokejové srdce, ale hlavně si přivezly cenné zkušenosti, které nám již nikdo nesebere. Bohužel jsme se neprobojovaly do horního kříže a nakonec prohrály i velmi důležitý boj o udržení v Challenge II. Po fyzické stránce nám hodně chybělo, ale to jsou právě ty již zmiňované zkušenosti.
Fyzická únava byla znát i v pokračování ligové části, kde heslo “čím víc chceš, tím míň to jde” nás provázelo na každém zápasu a tak jsme se propadaly v tabulce z 2. místa na 4. místo. Ve Final Four jsme se tedy ze 4. místa v tabulce postavily proti mistrovské Slávii, na které nám již síly nezbyly vůbec. Tato sezona pro nás tedy skončila 4. Místem, ale odešly jsme se vztyčenými hlavami, protože naše svědomí i vědomí nám říká “Modelky, dělaly jste, co jste mohly.”
Autor: Pavlína Trčková
Muži
Zkrácená verze hodnocení Mirka Ludvíka byla odstraněna na přání jejího autora, plnou verzi najdete v samostatném článku. Dovolím si tedy z pozice hráče zhodnotit jak podzimní tak jarní část a co změna na pozici hlavního trenéra k počátku března tohoto roku způsobila.
Do sezóny jsme na podzim nastupovali s jasným cílem – dostat se do play-off. Podzim se nám bohužel nevydařil, jak bychom si přáli, z důvodu naší neschopnosti vytvořit a zakončit dostatek gólových příležitostí. Body jsme ztráceli i s jednoduššími soupeři, které jsme dokázali držet po většinu zápasu daleko od naší branky, ale kteří nám nakonec z brejku či chyby v obraně dokázali vstřelit rozhodující gól. Takto jsme prohráli 4 z 9 zápasů podzimu o gól. Dva zápasy jsme vyhráli a tak skončili s pouhými šesti body na nelichotivém předposledním místě. Náš trenér, hráč a kapitán týmu v jedné osobě Tomáš Pauer nás dokázal vždy dobře namotivovat a připravoval nás v podobném duchu jako po něm nastoupivší Mirek Ludvík. Od jarní sezóny se změnou na pozici trenéra začalo více pracovat na fyzičce též pravděpodobně s trochu větší docházkou hráčů. Jaro skončilo taktéž s pouhými šesti získanými body z podobných důvodů, jaké nás provázeli na podzim. K tomu se dle mého názoru negativně projevilo šachování s pozicemi hráčů na hřišti, ovšem negativně jen z pohledu výsledků právě skončené sezóny. Z hlediska budoucnosti našeho týmu to bylo určitě prospěšné. Detailní hodnocení jarní sezóny z pera Mirka Ludvíka najdete zde.
Michal Dudák
Dorostenky
Do sezóny jsme nastoupili s jasným cílem a tím bylo zlato. Díky úspěšné podzimní části jsme měli velký bodový náskok, který se nám i přes pár proher podařilo udržet. Našimi největšími soupeři byla Slavie a Rakovník. Rádi bychom zlato obhájili i příští sezónu, ale do kategorie žen nám odešly tři hráčky, které zatím nemáme kým nahradit. Tak uvidíme co nám další sezona přinese.
Lucie Andrášková
Zlaté dorky! (z levého horního rohu: Michaela Krausová, Lucie Šanková, Adéla Jelenová, Adéla Kožíšková, Anna Grieblová, Dominika Kasnerová, Kristýna Šafaříková, Zuzana a Monika Halamovi, Táňa Prosová, trenéři Lucka Andrášková a Libor Hlaváč, Iveta Ivanovová a Anna Jordánová)
Dorostenci
Hráli jsme jako smíšený tým ze dvou klubů a dvou věkových kategorií, což není bez společných tréninků vůbec jednoduché. Uhrát dobrý výsledek se nám nakonec ani nepodařilo, některé zápasy byly lepší a některé horší. Kromě jiných věcí nás sráželo vzájemné vyčítání chyb při zápase. Dále jsme se snažili pracovat na systému, ale spousta z nás se s tím prala kvůli tomu, že systému nevěřili a tak vznikal na hřišti chaos.
Na závěr mám tři doporučení: Dělejte věci, co vás baví. Úspěch a kvalita nikdy nepřijde sama! A přemýšlejte, kde chcete být za měsíc, za rok či za pět let (repre, škola, jiná země) a dělejte pro to všechno – je to jediná cesta jak život žít a ne ho prožívat.
Tomáš Holub
Starší žákyně
S kladnou bilancí osmi výher, dvou remíz a šesti porážek zakončily starší žákyně HC Hostivař svoji venkovní sezónu 2015/16. Jako nejlepší tým mezi pražskými kluby obsadily naše hráčky třetí místo o čtyři body za ve venkovní sezóně vynikajícími týmy Litic a Rakovníka. Stabilita výkonů v jednotlivých zápasech bohužel do jisté míry kolísala podle možností kádru, mnohokrát bylo potřeba lavičku doplnit mladšími hráčkami z týmu mladších žaček. Dlužno ovšem dodat, že mnohé z nich si na hřišti počínaly velice zdatně, zejména Tereza Bártlová a sestry Kordulovy často uváděly více než o hlavu vyšší soupeřky v úžas. Ostatně zkušenosti nabyté v těchto zápasech se budou do příští sezóny jistě hodit. Věkovou kategorii starších žákyň totiž letos opouští hned tři opory týmu, a sice Daniela Susová, Terka Holubcová a také dosavadní kapitánka týmu Dominika Kasnerová. Do nové sezóny 2016/17 tak bude nastupovat omlazený tým a bude zajímavé sledovat, jak se trenérkám podaří tým sestavit a zacelit vzniklé mezery v sestavě. Naštěstí má tým stále k dispozici další zkušené hráčky jako jsou Sofie Balážová, Monika Halamová, Anička Frídlová, Míša Havránková nebo Tereza Houšková, které nyní budou jistě dostávat víc herního času, aby mohly plně rozvinout svůj talent. V každém případě i v nadcházející sezóně bude tým starších žákyň patřit mezi favority (nezapomeňme, že soupeřům také hráčky odcházejí do starších kategorií) a my se můžeme těšit na mnoho pěkných hokejových momentů.
Za starší žákyně HCH divák, fanoušek a rodič Jan Šafařík
Starší žáci
Starší žáci – hostovali do Kbel, skončili poslední ze sedmi týmů.
Honza Fedoš: “Za Kbely se mi hrálo celkově dobře. Jako tým jsme si docela rozuměli. To, že jsme moc nevyhrávali, bylo způsobeno tím, že nejsme jako tým sehraný. Taky každý trenér má jiné rady a požadavky ve hře, takže jsem si musel zvykat, že se hraje jinak v Hostivaři a jinak ve Kbelích. Účast na zápasech byla podle mě taky dobrá, i když jsme hráli někde dál. Když jsme měli dobrej den tak jsme dokázali odehrát celkem slušnej zápas. Jinak si myslím, že herně jsme na tom podobně jako ostatní.”
Mladší žákyně
Naše družstvo se umístilo na 5. místě, ale výsledky posledních zápasu napovídají zvyšující herní kvalitu a pro příští rok máme velký cíl – medailové umístění.
Radka Kemrová
Mladší žáci
V jarní sezóně jsme se tlačily na medailová umístění, bohužel díky horšímu skóre se tým umístil na krásném, ale trochu smutném 4. místě. Naším největším problémem byl brankář, který se nám nešťastnou náhodou zranil a tudíž museli zaskakovat hráči z pole nebo brankáři z přípravky. Hojně jsme také využívali legionáře z přípravky, kteří se statečně rvali někdy s daleko staršími hráči. Na závěr bych chtěl poděkovat rodičům a hráčům, že to s námi celou sezónu vydrželi! Budeme se těšit na další sezónu, kde bude Hostivař opět silnější. HCH JEDE!!!
Petr Ptáček
